Duben 2010

Tyrolský hafling

27. dubna 2010 v 14:08 | Inulík a Wendulík |  Koně

Hafling

Vysvětlení názvu:
Jméno dostal tento pohledný a všestraný pracovní koník podle vesnice Hafflingen v Ötzackých Alpách v jižním Tyrolsku.Původně byl chován také kolem dnes italského Merana a Bolzana,avšák po první světové válce se přestěhovalo hlavní středisko chovu do rkouských Tyrol.Na italské straně se nyní chová větší a těžší typ,vycházející z původních haflingů - aveliňský kůň.
Původ:
Autochtonní horští koně se zde chovali více než 2 000 let.Patrně byli potomky nízkých,ale velice zdatných keltských koní,chovaných na území dnešního Švýcarska i severní Itálie a možná i ušlechtilejších koní ostrogotských,kteří se koncem starověku dostali až do tyrolských údolí.Postupně se vytvořil otužilí horský typ,který byl údajně zušlechtěn burgundskou krví.V 19.století se však do chovu zařadil potomek dovezených plnokrevných arabských koní,hřebec El Bedavi XXII. Narodil se v rakousko-uherském hřebčíně v Radovci (dnes Rumunsko) a rozhodujícím způsobem ovlivnil vývoj haflinga.Již dříve se v chovu patrně projevily orientální vlivy.Především díky tureckým koním,ukořistěným v tureckých válkách.Jistě se však do jisté míry uplatnili i norici z východních oblastí Rakouska a snad i další arab - Dahoman.Ovšem teprve krví El Bedaviho se ustálilo a dotvořilo 5 krevních linií tohoto plemene.
Historie plemene:
Historie chovu koní v bavorské a rakouské alpské oblasti je značně složitá.I když je zde terén velmi neschůdný,vedly tudy obchodní i vojenské cesty a původně se zde chovali koně podobní norikům.Avšak v západní části se chovali drobnější alpští koně,kteří se v místních podmínkách skvěle osvědčili.Ti se začali v 19.století šlechtit na vzhled i barvu.
Plnokrevný arab El Bedavi byl dovezen přímo z Arabie do Rakouska a v hřebčíně v Radovci bylo po něm odchováno četné potomstvo,dále používané ke zlepšení chovu koní v celém Rakousko-Uhersku. Tak došlo i na haflingy.Jeden z předků hlavní linie haflingů se jmenoval,jak už jsem zmínila,
El Bedavi XXII. a pátou linii založil 40 Willy,rovněž potomek tohoto hřebce z matky Folia.Všech 5 linií haflingů se díky přesné dokumentaci podařilo udržet bez příměsi krve jiných malých horských koní.
Hafling je velmi populární v Rakousku,Německu,Švýcarsku a dovážel se i do českých zemí a na Slovensko.Chová se i ve Velké Británii,hlavně v hřebčíně Chatsworthu v Derbyshiru,který byl k tomuto účelu založen vévodkyní z Devonshiru.Stádo haflingů bylo dovezeno také do Indie,kde v armádních hřebčínech sloužili k chovu soumarů pro horské oblasti Džammú a Kašmíru.Nedokázali se však přizpůsobit horku.Haflingové se však nyní chovají v mnoha různých zemích pro svůj hezký vzhled,dlouhověkost,dobrou povahu a všestrannost.
Charakteristika:
Hafling je robustní,nevysoký kůň,který své dobré vlastnosti získal životem na pastvinách ve vysokohorském terénu.Přestože má všechny klady horského koně,jeho zevnějšek a pohyb je trvale ovlivněn orientální krví,a proto je mnohem vzhlednější a působivější než jiná horská plemena.Ačkoli není vysoký,namá nic společného s poníky,ke kterým je často neprávem přiřazován a přes svůj chladnokrevný základ nepatří ani k typickým těžkým koním.Vyniká velkou obratností ve velmi těžkém a srázném terénu.
Popis plemene:
Hafling je souladý,robustní kůň obdélníkového rámce,v kohoutku vysoký 135 -145 cm,obvod hrudi 172 - 190 cm,obvod holeně 18 - 21 cm.Nohy svalnaté,ale ne těžké,holeň krátká,kopyta kvalitní.Ušlechtilá hlava často prozrazuje vliv orientální krve,uši malé pohyblivé.Kohoutek nižší,plec svalnatá,lopatka šikmá,hřbet zvláště u klisen delší,nízko nasazený ohon,u kořene silný.Na nohách může mít rousy.Zbarvení ryzák až izabela s typickými žíněmi v barvě lnu.U čistokrevných zvířat není jiná barva přípustná.Hafling raouského chovu bývá označen výžehem s písmenem H ve středu alpské protěže.
Povaha:
Hafling je kůň ochotný a velmi učenlivý,vzhledem k silnému přílivu orientální krve je však i temperamentní a špatným zacházením či drilováním se jeho dobrý charakter snadno zkazí.
Využití:
Koně v původním typu byli často využíváni jako soumaři a také dnes si uchovali vynikající pracovní vlastnosti.Avšak jejich poměrně nízká hmotnost (430 - 490 kg) je předurčuje především pro lehčí tah a kočárové i saňové zápřeže.Moderní hafling je také oblíbeným jezdeckým koněm,nebot' je pro svou tělesnou stavbu a přátelskou povahu vhodný pro jezdecké začátečníky,juniory i seniory.Pokročilejší jezdci určitě ocení ochotu učit se,proto si v poslední době získává příznivce na celém světě.Tradiční chovatelská základna v Rakousku,Německu,Švýcarsku a Itálii je rozšířena o střediska ve Velké Británii a Severní Americe.
Zajímavost:
Ve 2. polovině 20.století se ve slovenském hřebčíně Muráň šlechtilo,především pro potřeby státních lesů,nové plemeno - slovenský horský kůň.Hafling se spolu s plemeny fjord,hucul a norik úspěšně podílel na jeho vzniku. Cílem byl silný tažný kůň,který by nepostrádal obrtnost autochtonních jedinců.Nové plemeno však nemělo hmotnost potřebnou pro těžký tah a postupem času zaniklo.Potomci tohoto meziplemenného křížení jsou však na Muráni dodnes a těší se velké oblibě především u drobných zemědělců a turistických jezdců.

Vítej!

25. dubna 2010 v 8:28
Ahoj,vítám tě na mém blogu. Blog je  o mém pejskovi Wendulce.Doufám,že se tady nebudeš nudit :D Takže pac a pusu
Inulík a Wendulík

Klikačka

25. dubna 2010 v 8:24